Důležitý rozdíl mezi podílovými fondy a ETF

Přepis videa

Dnes bych chtěl hovořit o jednom důležitém rozdílu mezi podílovými fondy a ETF.

Většina podílových fondů je spravována aktivně.

To znamená, že je tam nějaký manažer, který se snaží do toho portfolia vybrat podhodnocené akcie nebo dluhopisy a vydělat více než nějaký stanovený index.

Naopak většina ETF pasivně nějaký index sleduje. Díky tomu je řada ETF levnější než aktivně řízené
podílové fondy.

Ale tohle nemusí platit vždycky.

Můžou být pasivně řízené fondy. Nebo naopak ETF, která mají nějakou aktivitu – jsou aktivně řízená.

Proto já chci teď hovořit o tom, jak jsou vlastně podílové fondy a ETF vytvořená.

Čím je to důležité a jaký to může mít vliv na výkonnost.

Když chcete zainvestovat do otevřeného podílového fondu, pošlete peníze správci a přijdou manažerovi do portfolia a on za ně nakupuje nějaké akcie.

Co to v důsledku znamená?

Znamená to, že každý takový akciový fond je ve své podstatě smíšený fond. Protože má nějaký balík akcií a pak má nějaký podíl hotovosti.

A ta hotovost je tam tvořená tím, že nějaké peníze přitekly. A nebo také proto, kdyby podílníci chtěli vybírat, aby jim fond mohl peníze poslat.

Někdy jsme se setkali s tím, že bylo třeba 90 % akcií a zbytek v hotovosti.

Paradox v rozhodování manažerů

Tohle začne být hodně důležité ve chvíli, kdy na trhu se dějí nějaké velké pohyby. A investoři třeba hodně utíkají.

Jako se to stalo v roce 2015 nebo v roce 2016, kdy investoři hodně vybírali peníze z akcií a ty akcie padaly.

Manažeři by rádi nakupovali, protože akcie byly levnější, byla to investiční příležitost, ale nemohli, protože museli posílat peníze klientům, kteří utíkali.

Museli naopak prodávat. Přesně to, co žádný manažer dělat nechce. Prodávat, když trh padá.

A nebo naopak, když trh roste a na trhu jsou investoři spíše chamtiví, chtějí nakupovat, posílají peníze, tak ten manažer by zase nerad nakupoval, protože se mu ty akcie zdají drahé.

Nemá co nakoupit, ale musí, protože přicházejí peníze. Takže buď bude mít hodně v hotovosti a nebo ty peníze zainvestuje v čase, který nemusí být úplně vhodný.

A v posledních letech se ukazuje, že pohyby na trhu, jak bylo to právě vidět v roce 2015 a 2016, mohou mít docela negativní vliv na výkonnost a stěžují práci tomu manažerovi.

A řada těch fondů díky tomu zaostávala za těmi indexy.

U ETF to funguje jinak

U ETF emitent vytvoří tzv. creation units – balík ETF – dá je na trh a investoři, když chtějí nakoupit, tak je nakupují na sekundárním trhu.

To znamená, že nakupujete to buď od toho emitenta nebo od nějaké protistrany, která zrovna chce prodávat.

Když dochází k velkému přílivu, emitent vytváří nové creation units, přidává je.

A když naopak peníze odtékají, tak ty creation units stahuje z trhu a rozpouští je. Ale děje se to mimo ty vaše peníze. To znamená, ty přítoky a odtoky ostatních klientů neovlivňují vaši výnosnost.

To je veliká výhoda ETF.

Na druhou stranu tento způsob má také své nevýhody.

Může se stát, že když na trhu bude nějaká krize a vyschne likvidita, tak se výrazně roztáhnou rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou.

Říká se tomu spread.

V případě nějakých malých ETF nebo nějaký nelikvidního trhu, třeba na nějaký sektoru, např. biotechnologie, nebo indické akcie, tak se vám může stát, že v nějaký moment budete mít problém to ETF prodat za nějakou rozumnou cenu nebo ho za rozumnou cenu koupit.

U velkých ETF, americký trh, evropský trh, by se to tolik dít nemělo, protože ta likvidita tam bude pravděpodobně velká.

Ale samozřejmě může nastat nějaká brutální krize na trhu, ty spready se můžou natáhnout a může se stát, že prostě v několika dnech bude nevýhodné ETF nakupovat nebo prodávat.

Výhoda je, že vy to můžete přečkat tohle období. Nemusíte prodávat, když je zrovna tahle nevhodná situace. Dlouhodobě to vaši výkonnost neovlivní.

Prostě, může se vám někdy stát, a hlavně když budete mít nějaké exotické ETF, že ho neprodáte za tu cenu, kterou byste si představovali. Bude tam třeba několik procent spread, který je jakoby poplatek a vy díky tomu ten obchod neuděláte. Ale nemá to dlouhodobě negativní vliv na tu investici.

Co z toho pro nás vyplývá?

My jsme hlavně po těch letech 2015 a 2016 pomalu začali akciové, aktivně řízené fondy stahovat z portfolií našich klientů. Přestali jsme je doporučovat právě kvůli tomuhle efektu.

Naopak využíváme ETF. I proto, že se nám líbí ta pasivní správa, která je levnější, která je častější u ETF.

Ale jedním z důvodů, je i toto. Není tam ten negativní vliv toho přítoku a odtoku.

Nekupujeme ale žádná exotická ETF, takže ty spready, ty rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou jsou tam vždycky úplně minimální.

A i kdyby došla nějaká krize, tak na tom likvidním trhu nebudou tak velké.

Děkuji vám za pozornost, ať se daří.

Máte ve své portfoliu spíše ETF nebo podílové fondy?