Mé jméno je Vladimír Fichtner a budu vaším průvodcem dnešního povídání, o tom jak se i obyčejný člověk může stát rentiérem. Dřív, než se do toho povídání pustíme, dovolte mi, abych řekl něco krátce o sobě.
29 let zkušeností na finančních trzích
Začínal jsem jako 6. člověk u Petra Kellnera, asi víte, dnes nejbohatšího Čecha. A v PPF jsem se naučil hrozně moc, protože jsem měl šanci dostat se úplně ke všemu. Kapitalismus byl na začátku a mělo to své výhody. Pro někoho, kdo zrovna končil školu. Takže jsem se dostal úplně od začátku k tomu, jak se obchoduje s akciemi. Jak se rozhoduje o tom, jakým způsobem je vybírat do portfolia. A nakonec jsem u Petra Kellnera dělal portfolio manažera fondů PPF.
Od roku 1995 do roku 2002 jsem potom působil v Pioneer Investments. Zde jsem se naučil hodně především od svých amerických kolegů, kteří s investováním začínali už v roce 1928. Protože Pioneer byl 4. nejstarší fond v USA. Protože někteří kolegové dělali investování 30, 40 let, tak pracovat s nimi bylo opravdu fascinující a velmi přínosné.
Roku 2002 jsem potom založil vlastní poradenskou praxi, ve které dnes pro klienty máme v poradenském mandátu 6,254 miliardy korun (k 31. 10. 2022).
Úspěšná kariéra, ale nikoliv bezchybná
Přestože jsem byl v PPF i v další kariéře poměrně úspěšný, tak jsem v soukromém životě dělal velké chyby.
Málo jsem investoval. Přestože jsem mohl investovat více, tak jsem vlastně nevěděl, proč bych to dělal.
Dlouhou dobu jsem v té době neměl ani stavební spoření. Přestože na samém počátku stavební spoření vydělávalo včetně státní podpory i 10 % ročně.
A když zabrousím trošku jinam od investic, tak jsem měl třeba životní pojistku, za každou jsem každý měsíc platil 4000 Kč. Měl jsem pocit, že v 60 letech něco zajímavého dostanu. Ale ukázalo se, že by pojistka nepomohla ani mé rodině v případě smrti. Ani bych zase tak moc peněz nedostal.
To nebyly jediné chyby, které jsem dělal.
Koupil jsem si třeba certifikát Ekoagrobanky za 10 tisíc korun. Tenkrát jsem měl plat asi 5 tisíc korun na začátku. Takže to bylo docela dost peněz pro mě. Koupil jsem si za 10 tisíc korun Zlatý certifikát Ekoagrobanky. Asi ho ještě někde doma mám. Protože Ekoagrobanka zkrachovala a já už jsem ty peníze nikdy neviděl.
Nedocenitelné lekce z předchozích krizí
Zažil jsem zajímavé a intenzivní krize. Nejenom tu, kterou si možná mnozí pamatujete. Krizi roku 2008 a 2009, kdy třeba akciové trhy poklesly o 50%.
Ale zažil jsem si i krizi roku 2000, kdy došlo k velmi podobnému poklesu na trzích.
Ale za ta dlouhá léta od roku 1991, kdy jsem s investováním začínal, jsem zažil i jednu důležitou věc, o které mluví Warren Buffett. Dnes nejúspěšnější investor, jeden z nejbohatších lidí světa, který svůj majetek vydělal investováním. Ne tím, že vymyslel Microsoft nebo Windows. Ale tím, že je vydělal investováním.
Warren Buffett říká: „Akciový trh je nástrojem pro přesun bohatství od netrpělivých k těm trpělivým.”
To je něco, o co se také mimo jiné chci s vámi také podělit. Budu se tedy s vámi dělit o zkušenosti, které mám.
Co v následujících dnech můžete čekat
A ta struktura těch informací, které můžete čekat, je zhruba následující:
- Dnes si budeme povídat o tom, jak se i obyčejný člověk může stát rentiérem. (toto video)
- V příštím videu si řekneme více o tom, jak na cestě k rentě investovat co nejbezpečněji.
- Poté se s vámi podělím o to, do čeho konkrétně investovat.
- V rámci bonusu navíc odpovím i na 7 nejčastějších otázek, které o investování dostáváme.
Tak pojďme zpátky ale už k tomu tématu, na které jsem vás pozval. A to je: Jak se i obyčejný člověk může stát rentiérem.
Kdo je a kdo není rentiér?
Zastavme se na chviličku u toho slova rentiér. Co mám na mysli, když řeknu rentiér? Resp. co nemám na mysli, když řeknu rentiér? Zhruba tohle.
Nemám na mysli to, že si budete kupovat privátní tryskáče. Super moderní jachty. Nebo připalovat stodolarovou bankovkou doutník. Určitě můžete být i takto úspěšní. Ale k tomu bude potřeba, abyste vymysleli nějaký pěkný byznys. Úspěšně ho prodali a potom se možná můžete topit i v takovémhle luxusu.
A to o čem já mluvím je rentiérství běžného člověka.
Představte si, že každé ráno se probudíte, nemusíte do práce, přesto vám na účet přijde stejně peněz jako dnes.
To je to skutečné rentiérství, které je dostupné i pro běžného člověka. Přestože si většina lidí myslí, že to právě pro něj dostupné není.
Není to o tom zároveň ale, že nechodíte do práce. Většina lidí řekne: „Vladimíre, ale já chci chodit do práce. Já si nedokážu představit, že bych něco nedělal.“
To je logické. I lidi co prodají svoje firmy, tak podle nějakých statistik jenom 2 z těch 100 lidí, kteří prodají, zůstanou na pláži a už se do práce nevrací. Jsou s dětmi a rodinou a užívají si nějaké koníčky. 98 % lidí, 98 lidí ze 100, kteří svoje firmy prodají, jdou dělat něco dalšího.
Takže nemusíte chodit. Máte tu svobodu nechodit do práce. A to je to podstatné, co pod slovem „rentiér“ pro obyčejného člověka vnímáme.
Především je to o vašem rozhodnutí
Další důležitá informace, kterou je potřeba mít a vědět o ní, tak je, že stát se rentiérem je otázkou především vašeho rozhodnutí. Není to otázkou štěstí. Resp. můžete mít štěstí a může se vám to povést.
Ale když se rozhodnete stát se z obyčejného člověka rentiérem, tak ta šance je velmi vysoká. Podle našich zkušeností je to nějakých 80 % lidí, se kterými my se potkáváme. Tak má šanci si na to rentiérství sáhnout v časovém horizontu, který chtějí.
Někteří ne. Takže nechci slibovat, že každý si na něj úplně sáhne. Ale to číslo je překvapivě vysoké. A to se zabýváme touto problematikou od roku 2003. Pořád se potvrzuje.
Takže je to opravdu jenom na vás. Jestli chcete nebo nechcete.
První věc, kterou je potřeba si říct, když se budete chtít stát rentiérem, kolik vlastně budete chtít renty. A kolik na to budete potřebovat peněz.
Zdá se to jako velmi triviální otázka, ale má obrovský dopad.
Až 3x více majetku
Američané, kteří už toto téma řeší dlouhé desítky let, tak dokonce už dnes dokážou měřit, co se stane, když si řeknete to číslo předem. Dostatečně včas. Kolik budete potřebovat peněz na rentu. A když si ho neřeknete.
Známá profesorka Annamaria Lusardi ve své studii v roce 2005 (studie Financial Literacy and Planning: Implications for Retirement Wellbeing) zveřejnila to, že lidé, kteří šli do důchodu v Americe a neměli plán a strategii a nevěděli předem, kolik peněz budou potřebovat, tak měli při odchodu do důchodu zhruba 338 tisíc dolarů.
Ti lidé, kteří sice neměli plán, ale nějakých 15, 20 let předem si řekli, kolik vlastně jednoho dne budou potřebovat, tak měli 2x více majetku.
Jinak samozřejmě ty vzorky byly stejné. Stejná sociální třída, stejný region, atd. Na to jsou Američani docela zaměření, aby to dávalo smysl. Aby porovnávali porovnatelné.
A ještě fascinující je, že ten, kdo nejenomže znal tu částku, kterou bude potřebovat, ale měl i plán a dodržoval, jak se k němu dostat, tak měl vlastně 3x víc majetku než ten, který o ničem takovém dostatečně předem nepřemýšlel. A neměl ani plán jak se k té rentě dostat.
Takže tohle je jeden z těch důkazů toho, že otázka renty pro vás jako obyčejného člověka je otázkou vašeho rozhodnutí. Ničeho jiného.
Pokud budete mít štěstí může to přijít i rychleji. Samozřejmě když vyhrajete nebo zdědíte něco. Ale pro běžného člověka je to otázka skutečně rozhodnutí.
Kolik potřebujete peněz?
Představte si, že už nebudete splácet hypotéku. Nebudete platit pojistky. S výjimkou možná pojistky na dům nebo na auto. Ale životní pojištění, úrazové pojištění, děti už budou z domova. Tak představte si, že na rentu, kterou budete mít na svoje životní výdaje a případně na koníčky, které chcete.
Na rentu 30 tisíc měsíčně budete potřebovat zhruba 10 milionů korun.
To si možná říkáte, že není úplně málo. To je pravda. To není úplně málo. Ale nebojte se, není to tak hrozné, jak to vypadá.
Pokud budete mít jednorázově 800 tisíc Kč, každý rok budete investovat do své budoucnosti, odložíte stranou nějakých 240 tisíc Kč. Třeba tím, že dostanete nějaký dobrý bonus nebo něco podobného. Po dobu 15 – 17 let. Takže celkem dáte stranou 4,4 – 4,9 milionů Kč. Pak těch 10 milionů mít můžete, pokud peníze budete správně investovat.
To je to, proč jsme tady. Proč si povídáme.
Protože investování na vaší budoucnosti může podílet poměrně výraznou měrou. A podle toho kolik máte času na tu rentu se připravit, tak výnosy z investic můžou přinést polovinu možná i 2/3 toho, co budete jednoho dne na rentu potřebovat. To je už mnohem realističtější.
Má to ale jeden předpoklad.
Jak se (ne)starat o své peníze
Nesmíte se o své peníze starat takovým způsobem, jako když pejsek s kočičkou dělali dort.
Tušíte, jak to bylo? Pojďme si to lehce připomenout.
Pejskovi chutnaly buřty, tak v dortu byly buřty. Kočičce myš, někdo z nich měl rád kyselou okurku. Prostě dali do toho dortu všechno, co měli rádi. A měli pocit že to bude mít dobrý výsledek. Nebylo to tak.
Tušíte, jak to dopadlo?
Zlý pes jim dort snědl a zlého psa bolelo bříško. Ale nebojte se, pejskovi s kočičkou se nic špatného nestalo.
Takže když se chcete stát rentiérem, z obyčejného člověka rentiérem, tak musíte udělat několik následujících kroků.
1) Ujasněte si, co vlastně chcete
Často lidé mají v hlavě nějaké krátkodobější cíle. Co chtějí dnes, za rok, za 3, možná za 5 let, možná nějaké cíle pro děti. Ale málokdo myslí na rentu.
Když se s lidmi bavíme o tom, jestli chtějí rentu, tak samo o sobě to z nich nevypadne. Až když se na to zeptáme. Tak říká každý: „No, to asi taky, no. Ale to mě ani nenapadlo, protože …“
Protože si často myslí, že to není realistický, tak to ani neplánují. Ale je to velká chyba, která může být velmi drahá.
2) Revidujte, co máte k dispozici
Poté co si ujasníte co chcete, je potřeba, abyste si ujasnili, co máte vlastně k dispozici. Z čeho budete tu rentu do budoucna stavět. Máte nějaké zdroje finanční, nějaký současný majetek, nějaké úspory. Ale taky nějaký rozdíl mezi tím, co vyděláváte, a tím, co utrácíte.
My se velmi často potkáváme s lidmi, kterým je 33, 35 let. Kdy už mají za sebou takové to první bydlení, někdy i první dítě a jejich finanční situace už se začíná ustalovat. A začínají zjišťovat, že už jim začíná i něco zbývat. To je ten okamžik, kdy možná není špatné začít.
Neznamená to že nemůžete začít dřív. Čím dřív začnete, tím více se na té rentě bude podílet čas a výnosy z investic. A ne vaše energie. Ale ten Kristův věk není úplně od věci.
3) Propojte cíle se zdroji
Když si zjistíte, co máte, potom je potřeba mít nějaký recept, jak to všechno, co chcete a co máte, dát dohromady. Jak ty cíle propojit s vašimi zdroji. A jak co nejbezpečnější cestou se vydat na cestě k té rentě.
4) Držte se receptu
A samozřejmě potom, když už ten recept máte, tak je potřeba ho dodržet.
Tomu receptu my říkáme v naší hantýrce „investiční plán“. Není to nic složitého a budeme si v průběhu v těch našich videích o tom také povídat.
Není to ale jenom mít plán, ale taky něco pro to udělat. Začít ho realizovat.
Není to pro všechny, ale…
Podle mého názoru a mých zkušeností je možné se k rentě dostat. 80 % lidí, kteří mají chuť na tu rentu myslet, tak se k ní dostanou.
Ten, kdo se k ní nedostane, kdo je v těch 20 %, tak to znamená třeba, že ji nedosáhne po 15 letech, ale třeba až po 20 nebo 25 letech. Když na ní nedosáhnete, tak jenom ten čas musíte trošku prodloužit.
Není to tak, že na ní nemůžete dosáhnout nikdy. Samozřejmě za předpokladu, že nejste zadluženi. A řešíte exekutora a úplně jiné věci. Ale potom se asi nedíváte na tato videa.
Je také důležité směřovat k tomu, co nejbezpečnější možnou cestou.
A jak se co nejbezpečněji dostat k rentě se dozvíte už v následujícím videu, u kterého se na vás budu velice těšit.
Mějte se krásně a brzy na viděnou.
Odložená spotreba
Fajn info pre ľudí ktorí majú nízke finančné vzdelanie a o peniazoch nerozmýšľajú ako o prostriedku nákupu finančného aktíva ktoré môže prinášať rentu. Takých ľudí je vedšina. Nehovoriac o tom že mnoho ľudí nedokáže si niečo zbytočné odoprieť a radšej ušetriť a myslieť na budúcu spotrebu, vo veku keď už produktivita nebude taká vysoká.